Naučný okruh 3
Panel Archeologické metody (ELI)
Záchranný archeologický výzkum při stavbě laserového centra ELI-HiLASE:
Zemní práce na lokalitě byly zahájeny skrývkou ornice v březnu roku 2012 a trvaly s malou technickou přestávkou v období Vánoc do jara roku 2013.
Jak doložil záchranný archeologický výzkum, osídlení zde kontinuálně existovalo již od dob pravěku. Během výzkumu se podařilo odhalit pozůstatky osídlení z období neolitu (6 000 let před Kristem), doby bronzové, halštatu, doby římské a také několik objektů náležejících do období středověku.
Celkem se jednalo o 2103 objektů převážně sídlištního charakteru. Nálezovou základnu tvořily částečně zahloubené chaty, několik kůlových domů, velké množství zásobních či odpadních jam a také jeden kostrový hrob. Dále byly nalezeny jednotlivé kůlové jamky bez zjevné struktury, žlábky a příkopy různých funkcí a sídlištní jámy. Významným objevem bylo též několik pozůstatků kulturní vrstvy - intaktního původního pravěkého terénu.
Nalezené archeologické situace nám potvrzují, že zde existoval v různých obdobích pravěku (i středověku) poměrně rozsáhlý sídelní areál, který se stále rozšiřoval.
Mezi nejpočetnější a nejvýraznější patří nálezy z období neolitu. Během výzkumu se nám podařilo získat i velmi neobvyklé a vzácné artefakty, které dokládají (spolu s výjimečnou rozlohou sídliště v tomto období) důležitost celé sídelní komponenty. Nejbližší neolitická sídliště se nacházela v Ohrobci a Libni, vzdálených cca 3 km. Společně tak tvoří malé sídelní uskupení, jehož dalšímu rozšíření brání kaňon. Další neolitické osady se nacházely v Modřanech (cca 5,3 km), Krči (8,5 km) a Hostivaři vzdálené 12 km.
Vzhledem k množství a charakteru nalezených situací a artefaktů se lze domnívat, že toto sídliště bylo - minimálně pro období neolitu – významným bodem v krajině a snad i jakýmsi centrem neolitického osídlení v okolí dnešní oblasti Praha - západ. Tehdejší obyvatelé měli, soudě dle nalezeného importu keramiky, zřejmě kontakty i s oblastmi mimo hranice dnešních Čech. Konkrétně s územím současného východního Slovenska, či Maďarska.
Významné objekty v prostoru ELI
Dehtařská pec. Datace – středověk (bez dalších nálezů a stratigrafie).
Jediný hrob nacházející se na lokalitě Dolní Břežany. Datace – nejistá, bez nálezů.
Sídlištní jáma-zásobnice. Z tohoto objektu pochází velmi zajímavý nález parohového šperku. Parohový šperk se nacházel v mase vrstvy 2 – cca 30 centimetrů pod povrchem. Ve vrstvě pod ním leželo výborně zachovalé paroží. Nalezený ekofakt byl identifikován jako pravý jelení (Cervuselaphus) paroh, se zřetelnými stopami po opracování – řezání, pilování - pomocí nekovového nástroje. Datace – nejspíše neolit, kultura s vypíchanou keramikou.
Velmi hluboká jáma neznámé funkce. Ve dně nálezy pozůstatků kamenné destrukce, dobře zachovalá keramická nádoba a větší počet zvířecích kostí.
Tento objekt – částečně zahloubená chata - měl rozměry 640 x 520 centimetrů. V nejhlubším místě dosahoval k 80 centimetrům pod povrchem terénu. Chata byla na svém západním okraji mírně narušena recentním vkopem. Zvláštností tohoto objektu byla existence minimálně šesti pecí po obvodu domu. Datace – nejspíše doba římská
Zajímavý nález - import
Velmi vzácným artefaktem je zlomek keramické nádoby, která má dle dosavadních zjištění původ v oblasti dnešního Maďarska (nejspíše náleží do mladšího stupně východní lineární keramiky – skupina Raškovce). Taktéž materiál, ze kterého je vyrobena, nevykazuje prvky tuzemské provenience. Jedná se tedy s největší pravděpodobností o import. Datace – neolit – kultura s lineární keramikou.
