Poloha U Altánu

přírodní zdroje v okolí a ochrana kulturního dědictví 

Základní informace: 

Okolí Arcibiskupského altánu tvoří vyvýšenou část na severozápadním okraji Závisti. Toto místo má ideální polohu pro kontrolu prostoru nad tehdejším soutokem Berounky a Vltavy, který ležel přibližně v místech za Zbraslavským klášterem. Po této přirozené komunikační křižovatce se na Závist a z ní dostávaly výrobky a suroviny, které byly pro tehdejší komunity cenným zbožím. V okolí Hradiště se nacházely zdroje zlata, stříbra, železa, z větších vzdáleností se dovážela životně důležitá sůl, ale i třeba luxusní předměty z území římské republiky, nalezena byla dokonce i keramika až ze severní Afriky. 

Z několika málo výzkumů v okolí Altánu máme zatím jen omezené informace. I tak ale víme, že i v těchto místech žili lidé ve většině období, kdy byl vrch Hradiště osídlen, tj. ve 4. tisíciletí př. n. l., čilý ruch zde podle všeho panoval v době bronzové, v obou fázích doby železné, stopy po osídlení jsou ale patrné i z raného středověku. 

Podrobně: 

Suroviny, cesty a obchod:

Vrch Hradiště byl obklopen celou řadou přírodního bohatství. Známé jsou zejména okolní zdroje zlata na Jílovsku a ve stř. Povltaví, dále také bohatá ložiska železa v okolí Prahy (zejména okolí Rudné a Říčansko). Spolu se solí putující z rakouského Solnohradska tak měli obyvatelé doby železné na místě doslova všechno, co mohli pro život své opevněné aglomerace potřebovat. Další směňované zboží známé z dálkového obchodu doby železné jsou jantar, měď, olovo, stříbro, sklo, cín, kožešiny, textil a výrobky z nich, dále víno, olej, medovina, nasolené maso, ale i třeba otroci, různá psí plemena atd. Kompletní výčet zde ani není možné vyhotovit a s dalším výzkumem se nám neustále rozrůstá. Víme, že dopravní síť zajišťovaly na řadě míst stabilní cesty a že řada dovážených komodit musela být přivážena patrně nepřetržitě, resp. kdykoliv, kdy to přírodní podmínky dovolovaly. Z dopravních prostředků počítáme s různými vozy, vory a loděmi, karavanami soumarů, sáněmi, smyky a dalšími. Cizokrajné předměty, nalezené na Závisti zahrnují např. římské prsteny nebo namodralé a fialové skleněné nádoby, ze kterých se zachovaly pouze zbytky pevných den. Stejný původ měl i zlomek tenkého plechu, který se podařilo po pečlivém studiu určit jako zlomek bronzového ručního zrcadla. Skleněná tehdejší obyvatelé ještě neznali. Vybrané předměty jsou zobrazeny v obrázkové galerii. 

Kovové artefakty, unášení nositelé informací:

Cenné kovové předměty však v poslední době podléhají největší zkáze. Stávají se totiž často terčem lidí, hledajících zejména tyto předměty masově pomocí detektorů kovů. Nalézt v tomto případě však paradoxně znamená bohužel ztratit vše a nadobro. Předmět totiž tvoří neoddělitelný celek se souvrstvím či stavbou, ze které je ze země vyjmut. Tyto okolnosti poskytují důležité informace, typicky pro určení stáří určité stavební fáze nebo svědectví o společenském postavení lidí, kteří na daném místě žili. Např. zde pomohly tyto nálezy s přesným datováním jednotlivých fází oppida – viz zastavení 4 u hlavní brány. Hodnota těchto předmětů je plně naplněna jen při odborném vyzvednutí během archeologického výzkumu, který je veden pomocí pestré škály po desetiletí vyvíjených metod. Další informace pak poskytuje vědecké studium, při kterém jsou klíčové právě co nejpřesnější informace o všech učiněných nálezech. K dispozici jsou i velmi pokročilé laboratorní metody průzkumu, které např. umožní určit, na co byla která nádoba v době svého užívání určena, či podle složení dohledat původ suroviny, ze které byl daný artefakt vyroben. V rukou hledačů pokladů se artefakty však obyčejně stávají pouze předměty pro osobní potěchu a informace, které mohou poskytnou o lidské minulosti, jsou ztraceny. Jejich spojení s místem nálezu, jinak pečlivě dokumentované, systematicky zaznamenávané a veřejně dostupné, navždy mizí.