6 Akropole I: aktivity na akropoli do přelomu starší a mladší doby železné. 

Základní informace: 

Masivní terénní blok dnešní nevyšší partie Hradiště nad Závistí má podobu obdélné terasy o rozměrech přibližně 100 x 50 m. Není to však přírodní útvar. Původní podobu svažitého terénu od nejvyššího bodu vrchu (391 m nad mořem) přestavěli na základě složitého architektonického plánu do rovinaté podoby lidé v průběhu 5. století př. n. l. V tomto období zde byla mimo jiné postavena masivní kamenná pódia, která sloužila jako základy monumentálního chrámového areálu vzdáleně inspirovaného podobou antických chrámů (viz obrázková galerie). Další interpretace těchto staveb o nich hovoří jako o tělesech, udržujících stabilitu masivní rovinaté přestavby akropole. 

1: Rekonstrukce chrámového areálu z 5. st. př. n. l.

Podrobně: 

Vlivem zásadní přestavby v 5. stol. př. n. l. byla celá řada starších památek zničena, nebo zůstala pod stavbami mladšími. O osídlení z doby kamenné a bronzové tak víme díky celé řadě drobných nálezů (kamenné nástroje, keramika, kovy atd.), ale máme pouze matnou představu o tom, jakou měl vrchol rozsáhlého hradiště doby bronzové s plochou ca 60 ha podobu. 

2: Nejstarší fáze akropole z doby železné, okolo r. 520 př. n. l.

Doba železná: první komunita doby železné se někdy v první polovině 6. stol. př. n. l. usídlila ve střední části vrchu Hradiště. Přirozeně dobře hájitelná poloha poskytovala žádané útočiště a po předchozím hustém osídlení doby bronzové zde osadníci nacházeli stále ještě živinami prosycenou půdu. Nedlouho poté pozornost této komunity přitáhl samotný vrchol Hradiště s výškou 391 m. nad mořem. Magický nádech místa s dobrým rozhledem byl snad podmíněn i zdejšími nálezy kamenných klínů, seker a bronzových starožitností po dávných obyvatelích hradiště, ke kterým se mohly vztahovat tehdejší mýty. Plán první zástavby doby železné na akropoli má podobu ohrazeného dvoru (viz trojrozměrná rekonstrukce). Okolo nejvyššího bodu v severozápadní části akropole se z něj dochovalo ohrazení o velikosti přibližně 30 x 30 m a dále dva kompletně a několik dalších částečně prozkoumaných domů. Uvnitř jednoho z domů byly objeveny dvě zvláštní orámované, jílem vymazané obdélníkové desky, které sloužily jako součásti domácího krbu, snad i jakýchsi oltářů (viz obrázková galerie). Tento sídlení a sakrální areál z 6. st. př. n. l. byl opevněn pouze lehkou formou v podobě palisády. Stavby této fáze podle všeho podlehly mohutnému požáru, který zasáhl i některé části opevnění tehdy již stojícího hradiště o rozsahu až 90 ha. 

3: Pozůstatky domácího krbu – oltáře z jedné ze staveb na akropoli

Vzestup a monumentální architektura: Závist však nezmizela z mapy, naopak se to ale začalo dít okolním hradištím v srdci Čech. Na akropoli Závisti mezitím započal stavební projekt, který neměl v širokém okolí obdoby. Na jeho konci zde stála v 5. století př. n. l. celá řada masivních kamenných podií, které patrně nesly další dřevěné stavby (viz trojrozměrná rekonstrukce). Největší z pódií mělo rozměry 27 x 11 m a od základů k povrchu měřilo v nejvyšším místě až 6 m. Výrazný akt představovala výstavba čtvercového masivního opevnění v 5. st. př. n. l., které prostor na vrchu hradiště přeměnilo ve skutečnou ohrazenou akropoli. Vylámaný příkop o šířce ca 11 m a hloubce okolo 2,5–4 m poskytl množství břidlic, které posloužily pro stavbu opevnění i částí kamenných staveb na nově budované akropoli. 

Komunitní svatyně? Hradbami obklopený prostor o celkových rozměrech ca 90 x 80 m byl výstavným dílem, které dávalo na odiv velkou autoritu a prestiž jejích stavitelů. Neobvyklost celé situace způsobila, že dodnes nemůžeme vyslovit jedinou možnou a neměnnou interpretaci tohoto unikátního areálu. Citelně k tomu postrádáme i zachovalé povrchy tehdejších pódií, které byly poškozeny intenzivními aktivitami pozdějších období. Útěchou nám snad může být jen to, že s podobnou architekturou se ani její současníci nesetkávali nijak obvykle. Nejčastější bývá akropole v této podobě vzdáleně srovnávána s chrámovými areály, známými z tehdejšího antického prostředí – odtud i podoba naší trojrozměrné vizualizace (viz obrázková galerie). Některé nálezy jsou interpretovány i jako vodítka k bližšímu určení jednotlivých chrámů, zasvěcených např. božstvům zvířat, domácího krbu, ale i magie a temných sil. V poměrně malém počtu byly z tohoto období nalézány i zbraně, jako je třeba část pochvy meče (viz 3D prohlížeč). Nalezené předměty neodpovídají světskému prostředí paláců vládců hradiště, jinak nápadných řadou pozůstatků prestižního vybavení, včetně nálezů z prostředí antického Řecka, jeho kolonií a Etrurie. Další interpretace celé monumentální architektury jsou více „při zemi“ a hovoří např. o základech pro nedokončený projekt nebo o stavbách, majících charakter technických staveb, podporujících statiku uměle budovaného nádvoří. 

Rozlehlé vyvýšené nádvoří bylo nakonec po jedné až třech generacích na samém sklonku 5. stol. př. n. l. na akropoli realizováno. Tato výrazná terasa byla protkaná řadou kamenných zídek, které umožňovaly rozložit tlak masy navezeného materiálu. Tato podoba přestavby nejvyšších partií Hradiště stojí i za dnešní podobou akropole. Na ploše tohoto nádvoří vyrostla tentokrát již jen jedna stavba, opět interpretovaná jako svatyně obklopená velkým shromažďovacím areálem. K určení stáří složité kamenné architektury na akropoli pomohly výzkumy hradeb. K jejich výstavbě byla použita podobná technika, avšak situace v hrabě byla mnohem čitelnější a jednodušeji datovatelná. Z tohoto období pochází i honosná spona s terčíkem a korálkem.  

Závist politickým a náboženským centrem? Kamenné stavby na akropoli hradiště z 5. st. př. n. l. představují jasný odkaz zcela mimořádného postavení Závisti v tehdejším středoevropském prostoru. Nikde jinde v této oblasti nevystupuje tak složitě vystavěný, neobvyklý, patrně sakrální areál, který byl navíc chráněn velmi komplexní pevností. Vzhledem k celkovému rozkvětu v 5. st. př. l. je patrně zcela na místě se domnívat, že zdejší hradiště fungovalo jako mocenské centrum, ovládající postupně stále širší okolí. Ústup ostatních hradišť, který v té době zřetelně zaznamenáváme, je tomu dobrým svědectvím. Pád tohoto centra v průběhu první třetiny 4. st. př. n. l. pak lze dát dobře do souvislosti s rozsáhlými proměnami společnosti mladší doby železné, které jsou doložitelné na řadě míst Evropy. 

Zajímavost: 

Blesk! Na západním okraji první z velkých staveb akropole doby železné byl objeven jeden velmi neobvyklý nález. Jednalo se o kusy podlouhlého tenkého plechu, přehnutého několikanásobně přes sebe (viz obrázková galerie). Poloha nálezu a jeho neobvyklost zavdaly zajímavé úvaze o „pohřbu blesku“ při nejvyšším bodě Hradiště, které muselo být tomuto v náboženských představách důležitému jevu často vystaveno. Podle obdobných zvyklostí z oblasti středomoří uvažovali někteří autoři o zapovězeném místě, které již bylo následně tabuizováno a jakékoliv další aktivity se mu již musely vyhýbat. Je v tomto případě pravdou, že v případě Závisti se na tomto místě stavělo naposledy, i když ten největší stavební rozmach tehdy teprve začínal!