Dvorcová zástavba v okolí brány D

výroba mincí, kovářství a zpracování dalších kovů na hradišti a oppidu

Základní informace: 

Po levé straně dnešní přístupové cesty byly archeologickým výzkumem objeveny pozůstatky mincovní dílny z 2. a 1. stol. př. n. l. Dílna se sestávala z několika staveb, původně patrně tvořících jeden či více dvorců. Pozornost na sebe hned vzápětí upoutal nález drobných bronzových vah a řady zlomků hliněných destiček, určených pro odlévání střížků k ražbě mincí. 

1: Tavící destičky pro výrobu mincovních střížků – nevyražených mincí, 2./1. stol. př. n. l.

Podrobně: 

Doklady výroby mincí byly odhaleny celkem ještě na dalších třech místech: za hlavním vstupem do oppida (viz následující stanoviště), na nejvyšším vrchu – akropoli – a dále na opevněném předhradí. Ražba mincí se odehrávala ve 2. a 1. stol. př. n. l. Analýza složení kovu prokázala tehdy pro mince preferované velmi ryzí zlato a stříbro. Zlatý nebo stříbrný prach, popř. další formy drahého kovu, byly před vložením do misek pečlivě naváženy a následně byla celá destička vložena do výhně, kde se kov roztavil a zcelil se do podoby nevyražené mince, tzv. střížku. Do něho byl pak vyražen požadovaný emblém. Podle všeho činnost tohoto dílenského okrsku přerušily události z 50. nebo 40. let př. n. l., kdy byly na celé řadě míst oppida doloženy mohutné požáry a ve zde zkoumaném prostoru se našla řada mužských kostí s nezhojenými zraněními, místy dokonce i s viditelnými zásahy, které byly na kostech provedeny posmrtně. Jakou konkrétní podobu tyto události měly, je nám zatím stále neznámo. 

2: Mince z oppida Závist 2.–1. stol. př. n. l. 

Kromě jiného zde byly nalezeny ještě set drobných závaží, součásti výzbroje, bronzový prsten a další předměty osobní výbavy. Zajímavostí je i kostěné pisátko, tzv. stylus, kterým se zde snad vedly hospodářské záznamy. Znalost písma navíc byla u keltů poměrně vzácná, a když už ho používali, tak řeckou abecedu nebo latinku. Výrobu mincí zde podle dalších nálezů doprovázela i šperkařská a kovářská výroba.