Předhradí Závisti

zemědělství a podoba dvorcové zástavby 

Základní informace: 

Archeologickým výzkumem se v místech předhradí podařilo prokázat hustou zástavbu v podobě sousedících usedlostí, které od sebe byly navzájem odděleny ploty. Jednotlivé usedlosti byly uvnitř tvořené skupinami budov, dílen a dalších hospodářských staveb. Tyto dvory byly dále vybaveny cisternami a špýchary.

1: Oplocený dvorec - typická usedlost z doby oppid

Podrobně: 

Pravidelné tvary pozemků napovídají, že byly vystavěny s dobrým organizačním a plánovitým přístupem. Mají totožnou orientaci jako pásy opevnění oppida. Většina staveb pochází z 2. a 1. století př. n. l., tedy z období rozkvětu v pozdní době železné, kdy se setkáváme s nejintenzivnějšími doklady osídlení Závisti vůbec. Výzkum odhalil i torza cest haťových či cest s kamennou úpravou povrchu, které směřovaly dále výše ke dvěma vstupním branám. Předhradí bylo opevněno příkopem a lehkou hradbou či palisádou již v 6.–5. stol. př. n. l. a pak ještě na přelomu 2. a 1. stol. př. n. l. 

2: Archeologický plán odkrytých dvorců na předhradí oppida

Hlavní etapa archeologického výzkumu se odehrávala v letech 1973-1977. Archeologicky bylo odkryto přibližně 3,8 ha plochy. Pozdější geofyzikální výzkum R. Křivánka odhalil, že podobu husté zástavby mělo pravděpodobně většina předhradí, na kterém se dnes nachází pole mezi Lhotou a Závistí. Zároveň přibývají indicie, že hradeb chránících tento prostor mohlo být ještě více. 

3: Výzkum dvorců na předhradí oppida

Hospodaření a výroba mincí:

Výzkum několika usedlostí nám dal nahlédnout do tehdejšího hospodaření. Hlavní plodinou byla pšenice obecná, dále ječmen a žito, hrách, vikev, oves a další. Jídelníček byl zpestřován sběrem třešní a lískových ořechů. Kosti domácích zvířat patřily ponejvíce turu domácímu a mladším jedincům prasete domácího. Na kostech je patrné nařezávání v místech, ukazujících na stahování zvířat z kůže. Méně početně zastoupeny jsou kosti psa, kura a divokých zvířat. Patrně nejzajímavějšími artefakty jsou početné zlomky mincovních destiček – hliněných destiček s důlky, přizpůsobených k odlévání kovových kotoučků  – tzv. mincovních střížků (viz obrázková galerie). Najednou mohlo být v jedné destičce připraveno až 100 střížků pro vyražení mince. Práci s kovem dále dokládají keramické kelímky k odlévání bronzoviny či dalších slévatelných kovů, mnohem méně je zastoupená práce se železem. K inventáři dvorů patří i různé šperky, mince, nářadí a zbraně.  

4: Keramické destičky pro odlévání mincovních střížků

Zajímavé postavení zaujímají nálezy lidských pozůstatků, které nesou stopy násilného zacházení, jako např. mnohočetné proražení lebky apod. Zda se jedná o svědectví válečných konfliktů, lidských obětí, či poprav lze jen stěží rozhodnout. 

5: Šperky, mince a zbraně z předhradí oppida

Zajímavost:

V kontextu zahloubené chaty s mincovní dílnou nalezli archeologové zlatý plíšek z přelomu 2. a 1. stol. př. n. l. Kousek zlata byl podroben metalografické analýze, při které bylo zjištěno, že se skládal z 99,9 % zlata a 0,1 % stříbra. Jde o velmi ryzí zlato, tolik typické pro keltské mince.