Vnitřní prostor hradiště

zástavba a ekonomika pravěkého hradiště 

Základní informace: 

Rozložení osídlení uvnitř hradiště zůstává stále tak trochu otazníkem. Archeologický výzkum se totiž zaměřil na klíčová místa jako je nejvyšší vrchol a hlavní brány a vnitřní plocha zůstala ponechána pro případný budoucí výzkum. O strukturování vnitřní zástavby tak víme poměrně málo. Rozsáhlé plochy pravěkých hradišť byly často ponechávány ve velké míře volné, aby v době potřeby mohly posloužit okolním obyvatelům jako útočiště. Tato funkce pravěká opevnění zřetelně odlišuje od pozdějších středověkých měst nebo vrcholně středověkých hradů. Podle toho, co dnes víme, můžeme hovořit o poměrně intenzivním osídlení v pokročilé době bronzové. Největší počet obyvatel pak vrch Hradiště obýval ve 2. a 1. st. př. n. l., tedy v době existence keltského oppida. 

Podrobně: 

Hospodaření oppida:

Zemědělskou výrobu můžeme očekávat především na předhradí a na osídleném okolí. Jak ukazují výzkumy na dalších oppidech, osídlení mělo charakter zástavby jednotlivými dvorci, tak jak je známe např. ze zastavení 2. Typický vzhled jednoho z menších obydlí jsme rekonstruovali níže ve 3D prohlížeči. Vzdáleně by se dalo přirovnat ke zhuštěnému venkovskému osídlení, nebo k rozvolněné městské zástavbě, protkané volnými prostory pro komunikace, vojenské budovy a veřejná prostranství pro komunitní shromáždění či pořádání trhů. Určité části, především svažité terény, posoužily pro pastvu ovcí, koz a skotu. Na dvorech jednotlivých usedlostí bychom nalezli ještě prasata a od doby železné i drůbež. Vzhledem k velkému počtu lidí, kteří se na chodu hradiště a oppida museli podílet, je však téměř jisté, že pomoc se zásobováním takovéto pevnosti musela přicházet i z širšího okolí, minimálně z nejbližších oblastí jako byly současné osady z doby bronzové a železné v Dolních Břežanech a dále. 

Pozornému oku návštěvníka jistě neunikla terasovitá úprava vnitřních ploch hradiště. Ta je však podle dnešního stavu poznání dílem až pozdějších středověkých či novověkých úprav. Na ploše Hradiště se však kromě akropole nachází ještě jeden velký terénní blok, o kterém se domníváme, že souvisí s osídlením předstředověkým – najděte ho v naší geohře! Kromě běžné zástavby archeologický výzkum přinesl informace o rozmístění několika kováren, které produkovaly potřebné zbraně a velmi široké spektrum nástrojů jako byly pily, vrtáky, drobná dlátka a desítky dalších. Doloženu máme na ploše i šperkařskou výrobu, mincovnictví (viz stanoviště 4), zpracování jantaru, textilní výrobu, práci se dřevem nejrůznějšího druhu a celou řadu dalších řemesel. 

Zajímavost:

Uvnitř hradeb, které uzavíraly vrch Hradiště v době bronzové a železné, byl nalezen zdroj zlata, který by patrně stěží mohl uniknout pozornosti obyvatel zdejší pevnosti. Stejně tak známe ze středověkých pramenů zmínky o stříbře v Břežanském potoku. Bohužel jisté doklady o jejich využití stále hledáme.