1: Trojrozměrný model oppida Závist od jihu 

Vstup od Lhoty

Základní informace:

Rozlehlý členitý vrch Hradiště nad Závistí, vyčnívající 200 m nad soutok Vltavy a Berounky nedaleko geografického středu Čech, je jednou z nejdůležitějších archeologických lokalit České republiky se statutem Národní kulturní památky.

Do přírodního rázu jednoho z nejteplejších míst v okolí zasáhl člověk prokazatelně již v pozdní době kamenné (4. tis. př. n. l.) a pouze s krátkými pauzami, kdy zdejší vrch zarůstal teplomilnými lesy, obývali lidé pravidelně různá místa na vrchu nazývaném Hradiště nebo také prostě jen Závist až do středověku. Nejslavnější milníky dějin Závisti tvoří keltské oppidum z 2. a 1. st. př. n. l. a monumentální kamenné stavby hradiště z 6. a 5. stol. př. n. l.

Základní archeologický plán lokality a jeho 3D vizualizace jsou dostupné v galerii níže. Má na sobě vyznačená všechna důležitá místa, která můžete na hradišti navštívit. Dodnes jsou nejvýraznější stopy po opevněních doby železné (6.–5. a pak 2. a 1. stol. př. n. l.). Jsou to především pozůstatky hradeb a různých bran. Pro lepší orientaci jsou označeny písmeny a římskými číslicemi – např. hlavní brána, brána D. Podle těchto názvů se orientuje i tento průvodce.

2: Celkový plán oppida Závist 

Podrobně:

Rozsáhlá pevnostní soustava, v době železné dosahující až ca 120 ha (tj. např. plocha pražského Starého Města), po sobě zanechala v terénu impozantní stopy. Kromě zmíněných opevnění dokonce i uměle přestavěné části hory. Rozlehlé hradiště zde ale stálo už na konci doby bronzové (13. – 8. stol. př. n. l., ca 60 ha plochy). Stranou nezůstal vrch ani v pozdějších obdobích. V prvních několika staletích našeho letopočtu se na hradišti střídavě objevovalo a mizelo dosud málo prozkoumané osídlení germánských obyvatel středních Čech. Na ploše hradiště se pak v 9. a na počátku 10. stol. vyskytovalo raně středověké pohřebiště. Takto dlouhá historie obývání je zaznamenaná jen u nepatrného množství evropských hradišť.

Závist - archeologická lokalita již v 15. století? 

Majestátní vrch Hradiště nad Závistí byl jako lokalita spojovaná s historií zmíněn už v 15. století u Václava Hájka z Libočan, který sem umisťoval sídlo Marobuda, prvního z písemných pramenů známého vládce z doby okolo přelomu letopočtu. Krátce nato následovala zpráva od Bohuslava Balbína, který v 17. století psal o „vysoké hoře s nesmírnými hromadami kamení, v nichž lze spatřit jednak stopy domů a hradeb běžících po skalách, jednak sklepy hluboko vykopané z přirozené skály, takže nikdo nemůže pochybovat, že na tomto místě stálo znamenité město“.

Stejně jako celé řadě dalších archeologických památek se ani oppidům nevyhnula sběratelská vášeň a dychtivost po pokladech v 19. století. Velké, vědeckými metodami prováděné archeologické výzkumy Archeologického ústavu se pak na Závisti uskutečnily až v letech 1963–1989. Celý koncept výzkumu keltských oppid, za kterým stály především postavy J. Böhma a J. Filipa, se zaměřil ale i na další místa: na výzkum oppid Hrazany, České Lhotice, Nevězice a Stradonice. V jižních Čechách se odehrál výzkum na oppidu Třísov; na Moravě to bylo oppidum Staré Hradisko.

Moderní archeologický výzkum

S dlouhodobým systematickým výzkumem na Závisti jsou spojeny především jména L. Jansové, P. Drdy, A. Rybové, K. Motykové, E. Plesla, V. Čtveráka, M. Čižmáře a A. Knora. V poslední době je pozornost věnována oppidům především s rozvojem nedestruktivních metod výzkumu (tzv. „výzkum bez kopání“, např. s využitím georadaru, leteckého snímkování atd.). S ohledem na narušování terénů těchto důležitých lokalit se zejména po roce 2008 provádí záchranné, odborně vedené prospekce s cílem omezit dopad škod, způsobený vykrádáním lokalit s detektory kovů. I přes dlouhou dobu výzkumu se podařilo prozkoumat zatím jen několik málo procent této mohutné pevnostní soustavy. 

3: Archeologický výzkum akropole Závisti